Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Katastrální území: Boží Dar, Jáchymov, Rýžovna
Mapové listy: 0143, 01434
Geologická správní oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část)
Lokalizace: Území ZJZ. od obce Boží Dar na ploše 929,6 ha.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Přírodní rezervace Božídarské rašeliniště.
ID : 317

Geologie

Geologická charakteristika: Přírodní reservace božídarské rašeliniště je největší rezervací v Západočeském kraji. Prochází jí naučná stezka, která začíná za posledním domem u silnice směrem na Jáchymov. Na vlhkých horských loukách zde hojně roste např. rdesno hadí kořen, koprník štětinolistý, bezkolenec modrý, prha arnika a rašeliníky. Největší botanickou zajímavostí rezervace jsou nízké keříky břízy zakrslé, která dosahuje maximální výšky 80 - 100 cm. Někdy tvoří souvislé porosty několik metrů čtverečních velké, jindy roste jen v ojedinělých exemplářích. Jde o velice starý druh, označovaný jako glaciální relikt. Do střední Evropy byla tato bříza zatlačena ze severu v poslední době ledové (würmu). Po oteplení klimatu se uchovala pouze v horských rašeliništích, jejichž přírodní podmínky se nejvíce podobají severským. Další botanickou zajímavostí jsou keřovité porosty borovice kleče. Její úzké sepětí s rašeliništním biotopem však neznamená, že jsou zde pro ní optimální podmínky. Spíše naopak. Jde vlastně o relikt vegetace, která byla v dřívějším období čtvrtohor rozšířena daleko více než dnes. Z výhodnějších stanovišť ji však vytlačily náročnější a konkurenčně silnější dřeviny, především smrk. Na rašeliništi je zachována část prostoru, odkud byla již rašelina částečně vytěžena. Rašelina se zde těžila již od 18 století ručním rýpáním kvádrů. Před těžbou bylo zapotřebí rašeliniště odlesnit a řádně odvodnit. Odvodňovací příkopy se zakládali do pravoúhlé sítě s rozpětím 50 - 100 cm Takto odvodněné rašeliniště se monechalo 1 - 2 roky, než se přistoupilo k těžbě. Poslední těžba se v rezervaci prováděla za druhé světové války. Po skončení těžebních prací docházelo k pozvolnému zarůstání plochy vegetací. Vzhledem k drastickému narušení vodních poměrů zde převládají suchomilné keříky. Na nejsušších místech je to především vřes obecný, hojná je i borůvka, brusnice a volchyně. V okolí potůčku protékajícího rašeliništěm lze pozorovat pahorky většinou porostlé vřesem. Jsou tvořeny štěrkopísky, které představují pozůstatky po středověké těžbě kassiteritu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: těžební činnost a její následky, botanika, zoologie, kvartérní geologie
Jevy: rašeliniště, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): organogenní (činnost organizmů), sedimentární
Hornina: rašelina
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR)
Kód AOPK ČR: 2426     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Přírodní rezervace se vzácnou flórou a faunou a s pozůstatky po těžbě rašeliny a středověkém rýžování kasiteritu. Vyhlášení ZCHÚ: MŠK 24. 9. 1965, č. předpisu: 38.070.65; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 17.094/87 z 21. 12. 1987).
Součást Geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Astor, E. (1992): Erzgebirge. Meyers Naturführer. - Meyers Lexikonverlag. - Mannheim - Leipzig - Wien - Zürich. 166 str. Nesvadbová, J. (1978): Božídarské rašeliniště. - Průvodce naučnou stezkou. Karlovy Vary.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Schovánek Pavel, 21.02.94
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 12.11.08, Mlčoch Bedřich 06.10.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 317 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/317.

Lokalizace v mapě: